Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Mezinárodně právní otázky spojené s postavením státu Izrael
D´Evereux, Veronika ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Hofmannová, Mahulena (oponent) ; Caban, Pavel (oponent)
Mezinárodně právní otázky spojené s postavením státu Izrael Abstrakt Vznik a trvající existence státu Izrael, který je zcela obklopen arabskými sousedními státy, může být jednou z hlavních příčin i nadále aktuálního konfliktu, který v této části regionu započal již před více než sedmdesáti lety. Vznik státu Izrael zároveň představuje určitou výjimku v mezinárodním právu z důvodu, že k němu došlo ve spojení s právně nezávaznou rezolucí orgánu mezinárodní organizace univerzální povahy, konkrétně ve spojení s rezolucí Valného shromáždění OSN 181 (II) z roku 1947. Tato rezoluce předpokládala na části území bývalé Osmanské říše, které bylo coby mandátní území toho času spravováno Velkou Británií, vznik jak židovského, tak i arabského státu. Zatímco stát Izrael vyhlásil svou nezávislosti dne 14. 5. 1948, arabští obyvatelé mandátu tuto rezoluci odmítli a k realizaci jejich práva na sebeurčení došlo až o mnoho desítek let později. Ve spojení s touto skutečností a dále v důsledku několika ozbrojených konfliktů mezi státem Izrael a okolními arabskými státy, došlo zároveň i ke vzniku sporné situace týkající se částí území bývalého Mandátu Palestina, která zároveň nejsou územím státu Izrael. Podle poradního posudku Mezinárodního soudního dvora ve věci Palestinsko - izraelská zeď z roku 2004 jsou tato území zahrnující...
Dopady izraelského stažení z pásma Gazy na vývoj izraelsko-palestinských vztahů
Pešková, Sára ; Havlová, Radka (vedoucí práce) ; Novotná, Yvona (oponent)
Cílem bakalářské práce je analýza dopadu izraelského stažení z Gazy v roce 2005. Tato práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a empirickou. První část se zabývá vybranými tématy izraelsko-palestinského konfliktu do roku 2005, a to historickými mezníky, především první izraelsko-arabské válce a Šestidenní válce, mezinárodněprávním statusem Gazy, na který neexistoval konsenzus a politikou židovského osadnictví. Praktická část se konkrétně věnuje procesu stažení a jeho dopadů na izraelsko-palestinské vztahy, zejména na ekonomickou situaci a život Palestinců v Gaze. Důležitá pozornost je věnována současné situaci vzájemných vztahů a budoucnosti pásma Gazy. Práce je doplněna obrázkovou dokumentací, vybranými rezolucemi OSN a statistickými daty.
Izraelské osady na okupovaném území jako vnitropolitický i zahraničně politický problém
Janeček, Pavel ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Prorok, Vladimír (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problémem izraelských osad na okupovaném území Palestiny. Předmětem zkoumání je zde otázka, do jaké míry podporují izraelské osady na okupovaném území vnitropolitickou a zahraničně politickou integritu státu Izrael. Při hledání odpovědi na tuto otázku vycházíme zejména z analýzy role, kterou izraelské osady hrají. Tato analýza je vedena jednak z historického hlediska, a to i ve vztahu k hnutí sionismu, jednak z hlediska osad, zde se analýza týká zejména otázek typologie osad, mechanismu získávání půdy a motivace samotných osadníků, jednak z hlediska vnitropolitických vztahů a mezinárodního práva. Tato analýza potvrdila, že bezpečnostní a geopolitická situace Izraele je natolik komplexní, že zde neexistují jednoduchá a nekontroverzní řešení. Nicméně i přes všechna negativa spojená s osadami, je existence osad pro bezpečnostní politiku Izraele nezbytná.
Úloha osadnictví v izraelsko-palestinském konfliktu
Hledík, Vojtěch ; Havlová, Radka (vedoucí práce) ; Novotná, Yvona (oponent)
Cílem práce je vyhodnotit míru vlivu problematiky osadnictví na mírový proces. Nahlíží na osady na Západním břehu jako na jeden ze sporných bodů permanentního statusu. Také se pokouší nastínit možný budoucí vývoj této otázky ve světle aktuálního dění. První část práce pojednává o historických momentech důležitých pro tuto otázku. Druhá kapitola nabízí pohled na strukturu osad na Západním břehu z různých úhlů. Třetí kapitola se zabývá právním rozměrem osadnictví, fungováním samosprávy a metodami záboru půdy. Čtvrtá kapitola se věnuje politické reprezentaci osadníků a hnutími proti osadám. Pátá kapitola pak definuje osadnictví jako překážku mírového procesu a zabývá se perspektivami stažení osad ze Západního břehu.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.